Popis
Bazilika San Giovanni Maggiore je jedním z nejstarších kostelů v Neapoli, ve čtvrti Porto, kousek od univerzity a ulice via Mezzocannone. Uvnitř ukrývá apsidu ze 6. století, dvojitou barokní kupoli a velký renesanční retabulum.
Průčelí je střízlivé, přestavěné ve 20. století, a o tom, co je uvnitř, nic neprozrazuje.
Půdorys odpovídá trojlodní bazilice s příčnou lodí a první překvapení čeká vysoko nahoře: dvě kupole, jedna nad křížením a půlkupole nad hlavním oltářem, řešení vymyšlené Dionisiem Lazzarim v 17. století a jedno z nejoriginálnějších ve městě.
Za oltářem je raně křesťanská apsida se čtyřmi arkádami na pilířích: je to nejvýraznější stopa starého kostela, která se objevila až v roce 1978, kdy byl odstraněn dřevěný kůr ze 17. století, jenž ji zakrýval.
V levé lodi je v kapli Ravaschieri retabulum Giovanniho da Nola, mramorové dílo z roku 1534 s Křtem Ježíše uprostřed a svatým Františkem z Pauly a svatým Jakubem z Marky po stranách.
V levé části příčné lodi má velká kaple Ukřižovaného štukové sochy Konstantina a jeho dcery Konstancie od Lorenza Vaccara z roku 1689. Schodiště odtud vede do krypty ze 17. století se třemi loděmi pod plachtovými klenbami a oltářem zdobeným obrazem Panny Marie Růžencové.
Podle legendy ji nechal postavit sám Konstantin, aby poděkoval nebesům za záchranu Konstancie před ztroskotáním lodi. Byla založena kolem roku 324, možná na místě pohanského chrámu zasvěceného Herkulovi nebo Antinoovi, a v 6. století ji biskup Vincenc velkolepě přestavěl: tak se zařadila mezi čtyři hlavní kostely města.
Pak přišla zemětřesení, v letech 1635, 1732, 1805 a 1870. Po posledním chtěla městská správa kostel srovnat se zemí a zřídit na jeho místě náměstí; zachránila ho houževnatost kanovníka Giuseppe Perrelly, na kterého upomíná pamětní deska u pravé lodi.
V roce 1970 se klenba opět propadla a kostel zůstal čtyřicet dva let zavřený. Zloději mezitím odnesli cenná díla, mimo jiné románský dřevěný krucifix z 11. století. Od roku 2012 je znovu otevřen, slouží bohoslužbám a často v něm probíhají výstavy, koncerty a další kulturní akce.
Nenechte si ujít
• Raně křesťanskou apsidu.
• Dvojitou kupoli od Lazzariho.
• Retabulum Giovanniho da Nola.
• Velkou kapli Ukřižovaného.
Víte, že…?
• Podle staré tradice má deska v levé části příčné lodi označovat hrob sirény Parthenopy, legendární zakladatelky Neapole. Důkazy však chybějí.
• Malý sál po straně vchodu je bratrstvo Kuchařů s freskou Mytí nohou.
Průčelí je střízlivé, přestavěné ve 20. století, a o tom, co je uvnitř, nic neprozrazuje.
Půdorys odpovídá trojlodní bazilice s příčnou lodí a první překvapení čeká vysoko nahoře: dvě kupole, jedna nad křížením a půlkupole nad hlavním oltářem, řešení vymyšlené Dionisiem Lazzarim v 17. století a jedno z nejoriginálnějších ve městě.
Za oltářem je raně křesťanská apsida se čtyřmi arkádami na pilířích: je to nejvýraznější stopa starého kostela, která se objevila až v roce 1978, kdy byl odstraněn dřevěný kůr ze 17. století, jenž ji zakrýval.
V levé lodi je v kapli Ravaschieri retabulum Giovanniho da Nola, mramorové dílo z roku 1534 s Křtem Ježíše uprostřed a svatým Františkem z Pauly a svatým Jakubem z Marky po stranách.
V levé části příčné lodi má velká kaple Ukřižovaného štukové sochy Konstantina a jeho dcery Konstancie od Lorenza Vaccara z roku 1689. Schodiště odtud vede do krypty ze 17. století se třemi loděmi pod plachtovými klenbami a oltářem zdobeným obrazem Panny Marie Růžencové.
Podle legendy ji nechal postavit sám Konstantin, aby poděkoval nebesům za záchranu Konstancie před ztroskotáním lodi. Byla založena kolem roku 324, možná na místě pohanského chrámu zasvěceného Herkulovi nebo Antinoovi, a v 6. století ji biskup Vincenc velkolepě přestavěl: tak se zařadila mezi čtyři hlavní kostely města.
Pak přišla zemětřesení, v letech 1635, 1732, 1805 a 1870. Po posledním chtěla městská správa kostel srovnat se zemí a zřídit na jeho místě náměstí; zachránila ho houževnatost kanovníka Giuseppe Perrelly, na kterého upomíná pamětní deska u pravé lodi.
V roce 1970 se klenba opět propadla a kostel zůstal čtyřicet dva let zavřený. Zloději mezitím odnesli cenná díla, mimo jiné románský dřevěný krucifix z 11. století. Od roku 2012 je znovu otevřen, slouží bohoslužbám a často v něm probíhají výstavy, koncerty a další kulturní akce.
Nenechte si ujít
• Raně křesťanskou apsidu.
• Dvojitou kupoli od Lazzariho.
• Retabulum Giovanniho da Nola.
• Velkou kapli Ukřižovaného.
Víte, že…?
• Podle staré tradice má deska v levé části příčné lodi označovat hrob sirény Parthenopy, legendární zakladatelky Neapole. Důkazy však chybějí.
• Malý sál po straně vchodu je bratrstvo Kuchařů s freskou Mytí nohou.