Popis
Piazza Bellini je obdélníkové náměstí podél hlavního dekumanu Neapole, ve čtvrti San Lorenzo. Je jedním z nejnavštěvovanějších náměstí historického centra: ve dne ho oživují studenti a hudebníci, večer stolky okolních podniků.
Odjakživa je místem intelektuálních setkání. Kolem stojí univerzitní budovy a Akademie výtvarných umění, kousek od Konzervatoře San Pietro a Majella, kde studovali významní italští skladatelé, mezi nimi Vincenzo Bellini.
Uprostřed stojí právě socha Vincenza Belliniho, dílo Alfonsa Balzica z roku 1886, po které je náměstí pojmenováno.
Na jedné straně, o několik metrů níže, jsou vidět bloky hradeb řecké Neapolis. Byly částečně objeveny v roce 1954 a pak v roce 1984 a dnes jsou pod širým nebem, pár kroků od stolků.
Kolem náměstí stojí monumentální paláce z 16. a 17. století, například palazzo Castriota Scanderbeg a palazzo Firrao. Na severní straně se nad ním tyčí bývalý komplex Sant'Antonio delle Monache a Port'Alba, dnes knihovna filologické a filozofické fakulty.
Na západní straně je bývalý palác knížat z Conca, postavený koncem 15. století: na průčelí zůstaly některé původní architektonické prvky.
Z náměstí vycházejí tři známé ulice. Via Port'Alba, za starou městskou bránou, je ulicí knihkupectví; via San Sebastiano je ulicí hudby, s obchody s hudebními nástroji.
Třetí je via Santa Maria di Costantinopoli, která vede k Národnímu archeologickému muzeu. Spolu s dalšími dvěma dělá z Piazza Bellini dobrý výchozí bod, nebo místo odpočinku, pro procházku starým centrem.
Naproti Sant'Antoniu stojí palazzo De Rossi di Castelpetroso, zvané též Mastellone. Mezi řeckými hradbami, renesančními paláci a knihkupectvími náměstí dobře vystihuje ráz starého centra.
Odjakživa je místem intelektuálních setkání. Kolem stojí univerzitní budovy a Akademie výtvarných umění, kousek od Konzervatoře San Pietro a Majella, kde studovali významní italští skladatelé, mezi nimi Vincenzo Bellini.
Uprostřed stojí právě socha Vincenza Belliniho, dílo Alfonsa Balzica z roku 1886, po které je náměstí pojmenováno.
Na jedné straně, o několik metrů níže, jsou vidět bloky hradeb řecké Neapolis. Byly částečně objeveny v roce 1954 a pak v roce 1984 a dnes jsou pod širým nebem, pár kroků od stolků.
Kolem náměstí stojí monumentální paláce z 16. a 17. století, například palazzo Castriota Scanderbeg a palazzo Firrao. Na severní straně se nad ním tyčí bývalý komplex Sant'Antonio delle Monache a Port'Alba, dnes knihovna filologické a filozofické fakulty.
Na západní straně je bývalý palác knížat z Conca, postavený koncem 15. století: na průčelí zůstaly některé původní architektonické prvky.
Z náměstí vycházejí tři známé ulice. Via Port'Alba, za starou městskou bránou, je ulicí knihkupectví; via San Sebastiano je ulicí hudby, s obchody s hudebními nástroji.
Třetí je via Santa Maria di Costantinopoli, která vede k Národnímu archeologickému muzeu. Spolu s dalšími dvěma dělá z Piazza Bellini dobrý výchozí bod, nebo místo odpočinku, pro procházku starým centrem.
Naproti Sant'Antoniu stojí palazzo De Rossi di Castelpetroso, zvané též Mastellone. Mezi řeckými hradbami, renesančními paláci a knihkupectvími náměstí dobře vystihuje ráz starého centra.